Ludmila, Krušina ja Kecal. Jak vám pravím, pane kmotře
Nagu öeldud, pan Krušina
1. vaatus, 3. stseen
Muusika autor Bedřich Smetana
Sõnade autor Karel Sabina
Teose kataloogi- või oopusenumber: T93
Tervikteosest
Prodaná nevěsta
KECAL
Jak vám pravím, pane kmotře,
i vy jste dal své slovo,
a když jste to slovo vyřkl,
všecko je hotovo.
Jen se ve mne důvěřujte,
mám rozumu tolik,
že neujde bystrohledu
mému na zdi kolík.
A jestli se dcera vaše
bude zpěčovati,
uzříte, jak ji naučím
pěkně poslouchati.
Jak vám pravím atd.
KRUŠINA
No, co říkáš, matko?
Já jsem spokojen.
LUDMILA
To se nedá provést
za jedinký den,
potřeba tu přemýšleti
a poptat se nevěsty,
jestli nějaká překážka
nevloží se do cesty.
KECAL
Co překážka! Vaše vůle
a má chytrost zvítězí
nade vším, co překážkou
se sňatku nám kde objeví.
LUDMILA
Přijde na to, jaký je ženich.
KECAL
Jaký ženich, jaký ženich?
Marnát’ věru otázka,
že je dobrý, pochopíte,
když za něho ručím já!
Tobiáše Míchu znáte,
neznáte-li, pravím vám,
že za jeho krásný statek
hned čtyřicet tisíc dám.
Jak vám pravím atd.
LUDMILA
To se nedá provést za jediný den.
KRUŠINA
Já jsem spokojen.
KECAL
Jen se ve mne důvěřujte atd.
KRUŠINA
Ovšem, Tobiáše Míchu znám
už od dětství, má dva syny,
Jeníka z první manželky
a Vaška z druhé,
z těch neznám ani jednoho, ani druhého.
KECAL
To je pravda. Vy jste se ale před dávnými
lety rukou dáním před svědky zavázal,
že dáte dceru svou jeho synovi.
LUDMILA
A za kterého syna to vlastně mluvíte?
KECAL
Za kterého? Vždyt’ nemá než jednoho-Vaška.
Druhý syn z první ženy jest tulák a nezbeda.
Nikdo o něm neví.
KRUŠINA
Nu, a jakýpak je ten Vašek?
Proč jste ho nepřivedl hned s sebou?
KECAL
Mladík slušný a mravů víc tichých,
neváží si žertů a slov lichých,
pravý beránek to povahou.
Není na něm vady ani viny,
všecky matky by si přály syny
s duší jak Vaškova, přemilou.
Mladík slušný atd.
Není velký ani malý,
není tučný ani suchý,
není chromý ani hluchý,
není furiant ni hloupý,
marnotratník ani skoupý.
Slovem, všecko v míře pravé,
tělo jako lípa zdravé -
statek za třicet tisíc.
Nuže, kdo si přeje víc?
Mladík slušný atd. |
KECAL
Nagu öeldud, pan Krušina,
meil on antud sõna,
ja kui kord on antud sõna,
siis oma sõna pea
ja asjad korda sea.
Aina julgelt usaldage mind,
siis kõik on hea!
Hästi mul jagab pea,
sest ma ette juba kõike tean,
mind keegi iial alt ei vea.
Ent kui teie kena tütar
tõrgub vastu aina,
nõu annan, kuidas kohe ta
hakkab sõna kuulma.
Nagu öeldud...
KRUŠINA
Noh, mis sa arvad, ema?
Kord sõna antud sai.
LUDMILA
Kuid mulle näib,
et kõik liialt kähku käib.
Tarvis rohkem läbi mõelda
ja ehk on mõrsjal miskit öelda,
mine tea, mis tõkked
ootamatult on veel ees.
KECAL
Tea mis tõkked! Teil on soov,
kindel tahe, mul kaval pea,
siin asjakäik saab lahe,
ei tõkkeid siis meil keegi sea!
LUDMILA
Enne vaja vaadata peigmeest.
KECAL
Näha peigmeest, näha peigmeest?
Ah, või see ongi tõke!
Peig on lugupeetud perest,
tema eest võin anda pea!
Tobiaše Michat teate?
Te vist ei tea? Ütlen siis -
tema talu üksi vaid
on nelikümmend tuhat väärt!
Nagu öeldud...
LUDMILA
Kuid mulle näib, et kõik liialt kähku käib.
KRUŠINA
Kord sõna antud sai.
KECAL
Usaldage siin mu võimeid...
KRUŠINA
Tõsi! Tobiaše Michat tean
lapsest saadik, tal on vist kaks poega,
neist Jenik ühelt naiselt,
Vašek teiselt,
ei kummastki pole meil teada midagi.
KECAL
See on õige. Kuid eks aastate eest,
kui laenasite temalt, tõotasite kõigi kuuldes,
et teie tütrega naitub tema poeg.
LUDMILA
Ja kumba poega te soovitate meile siin?
KECAL
Kuidas kumba? Tal on üksainus poeg - Vašek!
Vanem poeg tema eelmisest naisest on hulkur vist;
või koguni surnud.
KRUŠINA
Noh ja milline on see Vašek?
Miks ei ole täna teda kaasas teil?
KECAL
Mõistlik nooruk, on vaikne ta loomult,
ei nori tüli ega lausu liigset sõna,
viisakad kombed ja vagur hingelt kui lambatall.
Viina ega õlut ei joo tema,
sellist poega ihkab iga ema
nagu on see nende noorem poeg.
Mõistlik nooruk on...
Kasvu poolest on tal kõike -
pole suur, ei ole väike,
pole tüse ega niru,
pole lonkur ega loru,
ei ta ole kurt, ei pime.
Palgel kumab koidujume,
pole temal halba haigust -
kere nagu tammepakust,
lisaks kolmkümmend tuhat rahas!
Öelge nüüd, kes on parem veel?
Mõistlik nooruk... |
Käsitsi kirjutatud tõlge noodiridade pealt. |
Kecali ja Jeníki duett. Nuže, milý chasníku
Armas sõber, kuula mind
2. vaatus, 4. stseen
Muusika autor Bedřich Smetana
Sõnade autor Karel Sabina
Teose kataloogi- või oopusenumber: T93
Tervikteosest
Prodaná nevěsta
KECAL
Jak pravím, hezká je, hodná,
bohatá a jmenuje se Běla.
JENÍK
Inu, ale kdož ví, bude-li mne chtít?
KECAL
To je má starost! Jen řekni,
že se Mařenky odříkáš.
JENÍK
Ne, to nejde!
Srdce by mi přitom puklo!
KECAL
Blázni byli, kordy měli!
Hlavní věc jsou teď peníze.
JENÍK
No a ta, co mi dohazujete,
ta má peníze?
KECAL
Ovšem!
Nuže, milý chasníku,
dopřej pak slovíčku.
JENÍK
Raději bych poseděl
tam při svém pivíčku.
KECAL
Znáš-li pak mne osobně?
JENÍK
Nemám čest, panáčku, ne,
a vy též neznáte mne?
KECAL
Slyšel sem, že's hodný hoch,
chasník pracovitý,
ale v lásce, v lásce prý's
chlapík šlakovitý.
Máš-li pak též peníze?
JENÍK
Vždyt se mnohý ožení
bez krejcaru v kapse.
Švarné dívky hledí spíš
na švarné zas chlapce.
KECAL
Mně věř, já jsem rozumný
a mám zkušenosti,
bez peněz je ženidlo
jenom hnízdo zlosti.
Odkud jsi, pověz mi,
dám ti dobré rady,
znám se ve všem všady.
JENÍK
Z daleka, pane, jsem, z daleka,
až z moravských hranic.
KECAL
Tam se ožeň!
Zdejší panny nestojí už za nic.
JENÍK
Možná, že ty ostatní,
ale má Mařenka
ta je pravý diamant,
nejkrasší krásenka.
KECAL
Každý jen tu svou
má za jedinou,
všecky krásy světa
v ní vidí,
až přijdou časy,
kdy ho ošidí.
Potom lituje,
když už pozdě je
bycha honiti.
Potom běduje.
když už se nedá
čeho měniti.
Rozumný však muž, povážlivý,
ještě před svatbou vystřízliví,
počítá, co mu to vynese,
a když nic-pak chytře vyhne se.
JENÍK
Co tím míníte říci?
Já vám nerozumím.
KECAL
Že o lepší nevěstě
pro tebe, hochu, vím.-
Znám jednu dívku, ta má dukáty!
KECAL, JENÍK
Zná jednu dívku, ta má dukáty!
A chalupu dostane od táty!
KECAL
Dvě krávy má a hezké telátko,
hus, kachen dost a ňáké selátko,
kus pole má a novou almaru,
no, to by bylo něco ku zdaru!
JENÍK
Dvě krávy má a hezké telátko, atd.
KECAL
No, to by bylo něco ku zdaru!
OBA
Znám jednu dívku, ta má dukáty!
A chalupu dostane od táty!
To by bylo něco ku zdaru! |
KECAL
Nagu öelsin, ilus ta ja hea,
rikas ka ja hüütaks teda Běla.
JENÍK
Olgu, ent kes teab, kas armastab ta mind?
KECAL
See on minu asi! Mul ütle vaid,
et Mařenkast loobud sa!
JENÍK
Ei, ei iial!
Südame see hauda viib!
KECAL
Hullumeelsel juhtub nii!
Elus peamine on raha.
JENÍK
Kuid see, keda soovitate,
kas on tal raha?
KECAL
Muidugi!
Armas sõber, kuula mind,
igal asjal on ju hind.
JENÍK
[...]
KECAL
Ütle mul, kas tunned mind?
JENÍK
Pole au mu härra, ei!
Kuid kas mina tuttav teil?
KECAL
Kuulnud olen, tore poiss,
töö väriseb su ees,
üleüldse, kuulnud olen,
oled täitsamees.
Aga kas on sul raha?
JENÍK
Paljud naituvad ju nii,
et raha pole neil,
sest üks hea ja tubli neid
ei raha soovigi.
KECAL
Lollus! Paremini tean,
sest mul on aru peas.
Usu mind, et rahata
elu on kui põrgu.
Ütle mul, ütle,
kust sa siia tulid,
kust sa pärit oled?
JENÍK
[...]
KECAL
Sealt ka naine endal võta!
Siinsed neiud halvad on.
JENÍK
Olla võib, et nii see on,
kuid mu Mařenka on hea
ja lausa aare,
on kõige kaunim neid.
KECAL
Armund mehe meel
naise ingliks teeb,
pimedaks ta jääb,
kõik maailma ilu
ühesainsas näeb,
vaid sinnamaani,
kui sind petab ta.
Hiljem kahetsed,
kui on hilja ju,
kurja vannub suu.
Kisud karvu peast,
iseennast nead,
kuid ei miskit sa
enam muuta ei saa.
Kuid üks kogend mees ei lõksu läe,
enne pulmi ju kõik ta ette näeb,
teab kui palju mõrsja kaasa toob.
Kui on naine rahata, siis jäta maha ta!
JENÍK
Öelge, milleks need sõnad?
Ei teist ma aru saa!
KECAL
Sest et imekaunist mõrsjat
sulle, vennas, tean!
Tunnen üht neidu, kellel on vara!
KECAL ja JENÍK
Tunnen üht neidu, kellel on vara!
Kaasavara kaaluda ei keegi suuda ära!
KECAL
Kaks piimalehma, mõningad lambad,
riidekangad, kalkun ja pardid,
põllutöövärgid, pealekauba vestid, kuued,
kõik pealtnäha üsna uued,
ütle, mis veel tahad sa!
JENÍK
Kaks piimalehma...
KECAL
See oleks sulaselge kasu!
KECAL ja JENÍK
Tean üht neidu ja sel on vara.
Oled loll, kui temast loobud,
temaga sa püstirikkaks saad! |
|
|